Koupelna bývá nejmenší místností v bytě, přesto se v ní odehrává většina každodenních rituálů. Ráno se tu potkává několik lidí najednou, večer potřebujete klid na relaxaci a mezi tím vším se hromadí ručníky, kosmetika, čisticí prostředky a drobnosti, které nemají své místo. Pokud se vám zdá, že se vám věci neustále rozlézají po umyvadle a na poličkách není k hnutí, problém většinou není v nedostatku prostoru, ale v jeho uspořádání. Rozdělení koupelny na jasně vymezené zóny podle činnosti je první krok, který přinese okamžitou úlevu.

Základem je rozdělit prostor na mokrou zónu u sprchy a vany, suchou zónu u umyvadla a skladovací část, kam patří pračka, koš na prádlo nebo zásoby. V mokré zóně se vyplatí sáhnout po nerezových nebo plastových policích, které snesou vlhko a snadno se čistí. U umyvadla naopak fungují uzavřené skříňky a zásuvky, protože ukrývají nepořádek a chrání kosmetiku před vlhkostí. Právě nad pračkou často vzniká mrtvý prostor, který lze proměnit v užitečné úložiště – inspiraci najdete v článku o tom, co všechno mít police nad pračkou po ruce, abyste nemuseli odcházet z koupelny pro prací prostředek nebo náhradní ruličku.

Kromě nábytku rozhodují detaily. Košíky a přihrádky do zásuvek udrží pořádek i v malém prostoru, háčky na dveře nabídnou místo pro ručníky a župany, přísavné držáky zase uvolní parapet od lahviček. Vyplatí se sjednotit obaly – přesypat šampony a gely do stejných dávkovačů – protože vizuální klid výrazně snižuje pocit přeplněnosti. Do vlhka se hodí materiály, které neplesniví a nerezaví, tedy sklo, nerez, tvrzený plast nebo bambus s povrchovou úpravou.

Nakonec platí, že méně je více. Pravidelná revize obsahu koupelny, při níž vyhodíte prošlé léky a kosmetiku, kterou nepoužíváte, udrží systém funkční dlouhodobě. Každá věc by měla mít své pevné místo a měla by se tam po použití vrátit. Jakmile zóny jednou nastavíte a doplňky vyberete podle skutečných potřeb, přestane být koupelna zdrojem ranního stresu a stane se místem, kde se dá skutečně odpočívat.